Vzpomínka na Emila Nováka
Třiadvacet poutníků u pamětní desky na Věži Grálu
Emil Novák byl těsně spjatý s Jizerskými horami a jejich severním podhůřím, vyrůstal tady, pracoval a prožil zde převážnou část svého života. Patřil k několika nadšencům, kteří se nedlouho po skončení 2. světové války začali věnovat údržbě jizerskohorských pomníčků. V sobotu 13. dubna 2019 uplynulo přesně 30 let od jeho úmrtí.
Emil si pomníčky oblíbil a snažil se o ně i pečovat. Vyhledával je, bádal po jejich původu a obnovoval trouchnivějící a rezivějící tabulky a kříže. Především proto se Spolek Patron k jeho odkazu hlásí a považuje jej, společně s dalšími, za iniciátora zájmu a péče o pomníčky v Jizerských horách. Spolek každoročně pořádá vzpomínkové setkání u Věže Grálu – skály ve svahu nad Hájeným potokem, která patřila k jeho nejoblíbenějším. Do její údolní stěny Emil Novák vlastnoručně vysekal mělký výklenek, do něhož byla po jeho smrti zasazena pamětní deska, kterou si též sám připravil.
Letošní setkání bylo nejen jubilejní, ale zároveň se díky přízni kalendáře konalo ve výroční den. V oblačném dopoledni začala od Bartlovy boudy v Bílém Potoce stoupat skupina 23 lidí a 2 psů. Kráčeli vzhůru údolím Hájeného potoka až k prvnímu mostu, kde se po krátké zastávce u Kratzerova obrázku vydali těžko schůdným svahem šikmo pod Věž Grálu. Na jejím úpatí někdo zapálil svíčku, jiný položil slaměný křížek a všichni na Emila Nováka zavzpomínali. Ota Simm zpestřil okamžik milým překvapením – k Věži Grálu přinesl historickou vrcholovou knížku, která byla na jejím vrcholu umístěna krátce po prvovýstupu v roce 1919. Emil Novák se do ní poprvé zapsal 13. srpna 1935. Bylo mu necelých 15 let a podepsal se s dvojitým „w“. Na Věž Grálu během svého života vystoupil celkem 129krát.
Pozvánka na vzpomínkovou akci
Náš výlet pokračoval prudkým svahem na silnici při vrcholu Tišiny. Pohodlnou asfaltkou jsme došli až Červenému buku. Po kontrole nedalekého Körtelova kříže jsme kolem Novoměstské kyselky sestoupili na rozcestí U Spálené hospody, odkud naše kroky vedly na bývalou poutní cestu Schickenstrasse, u které jsme mohli navštívit místa bývalé hájovny Adolfa Pecha, liščí farmy i drtíren a pil při potoce Lomnici – vše v rozvalinách.
Naším cílem je nyní Emilův hrob na novoměstském hřbitově, kde chceme zapálit svíčku a ještě jednou zavzpomínat. Díky iniciativě části účastníků však máme jedinečnou možnost prohlédnout si interiér Klingerova mauzolea včetně krypty, a tak návštěvu místa Emilova posledního odpočinku o několik minut odkládáme. Nakonec však svíčka zahoří a my ještě jednou Emilu Novákovi věnujeme tichou vzpomínku, stejně jako Karlu Nádeníkovi o několik metrů dál. Pokračujeme pak po hlavní silnici na náměstí v Novém Městě pod Smrkem, odkud se vlakem vracíme zpět do svých domovů.
Letošní vzpomínky na Emila Nováka se zúčastnilo příjemně velké množství lidí. Příjemná byla i atmosféra během celého, za což všem zúčastněným patří velký dík.
Vzpomínku u Věže Grálu můžete zhlédnout na tomto videu.
