Skrytý pomníček v Kateřinkách

Dovoluji si nabídnout tip na vycházku do kateřinského údolí, kde se nám cestou po místních lomech náhodou podařilo objevit mlčenlivého strážce kdysi průmyslem pulzujícího kraje. K tomuto místu vede dnes jen úzká cestička, kterou využívají ponejvíce obyvatelé dvou přilehlých domů ve slepé Smrkové ulici. Vztyčený přírodní balvan je už bohužel bez cedulky, a tak se představivost může rozeběhnout několika směry. Podle zalomeného bronzového dříku v otvoru pro uchycení tabulky lze usuzovat na možnou vznosnou povahu legendy. Vysazený a dnes už mohutný dub přímo za pomníkem také stvrzuje památnost místa.

Ze starých pohlednic této obce se už dá mladý strom s pomocí lupy vytušit, stejně jako půlkruhový val z hrubých hranolů. Kovaný plůtek měl zajistit určitou bezpečnost návštěvníků. Kolem pomníku byla vytvořena i skromná skalka s porostem barvínku. Určitě se myslelo i na posezení, pro které bylo vytěženo místo ve svahu, a vzniklý záliv tak s valem získal takřka kruhový půdorys. Když se stavěla v roce 1914 nová vrstevnicová Horská ulice, hlavní tepna do Bedřichova, pomník už stál a dub sílil. Do té doby byla Smrková ulice nejvýše vedenou cestou na východní straně údolí, a možná právě proto obec o umístění památky rozhodla. Z dobových pohlednic můžeme celkem bezpečně datovat vznik pomníku do let 1895–1912, proto se asi může vyloučit jako památka padlým. Ostatně pomník padlým rodákům na bojištích 1. světové války z roku 1927 se nachází na protějším svahu obce.

Pohledem z tohoto místa prosvítají v nepěstěném lese zbytky továrních celků J. Salomona, čímž může být směr uvažování ovlivněn. Vynikající knížka Jiřího Bocka o Kateřinkách[1] bohužel nepřináší informace o tomto zajímavém místě, ale tak to už bývá. Člověk se stává pomyslným pionýrem v divočině. A tak tomu je, díky neobhospodařované krajině, doslova. Co je třeba zmínit, je samotný pohled na obec Kateřinky, které se o hlavní cestu dělily s Ruprechticemi. Proto je vlastně možné tento článek věnovat památce v Ruprechticích. Dalším vodítkem pro nalezení pomníku je přítomnost poměrně drsně těženého lomu, který je čerstvě odlesněn a svítí do daleka.

Pokud jsem tedy dával na začátku článku čtenářům tip na vycházku, prosím zároveň o jakoukoliv informaci, radu nebo náhled pohlednic z těchto míst, které pomohou vyplnit pomyslné bílé místo regionální historie. Kateřinky měly ve své minulosti řadu spolků, a pomník tak pravděpodobně mohl být zbudován jejich zásluhou. Zbývá mi tedy rozloučit se s tímto nepřetržitě šumícím údolím, které je pro svoji podhorskou malebnost stále podmanivé, a skrývá, jak vidno, nejedno překvapení.

Vojtěch Mai

Redakce webu dodává:

Ještě než jsme zařadili tento článek do spolkového časopisu, objevila se jeho rozšířená verze na portálu idnes.cz, kde si článek o objevu přečetla celá řada lidí, kteří na výzvu k pátrání či poskytnutí informací zareagovali. Někteří z nich tak učinili prostřednictvím Spolku Patron, jeden z nich nám poslal Jiří Daněk:

Kámen v Kateřinkách by mohl být pomník k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. z roku 1908. Pravděpodobně ho postavil Spolek vojenských vysloužilců z Kateřinek. Na Liberecku je takových pomníků hodně. Na chybějící tabulce mohl být nápis: Jubilejní kámen na paměť 60. výročí panování Jeho císařské výsosti Františka Josefa I. Postavil Spolek vojenských vysloužilců z Kateřinek. Možná se dá zmínka o pomníku najít v SOkA Liberec číslo fondu 608, název fondu Spolek veteránů pro obce Pavlovice, Ruprechtice, Kateřinky a Radčice. U pomníků císaře, které většinou bývaly ze žuly, se sázely duby.

Pokud můžete poskytnout jakoukoliv informaci o této památce, kontaktujte autora článku na mai.vojtech@seznam.cz.

[1] Bock, Jiří. Kateřinky 1608–2008. Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 400. výročí jejího založení. Liberec, Česká beseda, 2008. 54 s.