Skrytý pomníček v Kateřinkách
 Dovoluji si nabídnout tip na vycházku do kateřinského údolí, kde se nám cestou po místních lomech náhodou podařilo objevit mlčenlivého strážce kdysi průmyslem pulzujícího kraje. K tomuto místu vede dnes jen úzká cestička, kterou využívají ponejvíce obyvatelé dvou přilehlých domů ve slepé Smrkové ulici. Vztyčený přírodní balvan je už bohužel bez cedulky, a tak se představivost může rozeběhnout několika směry. Podle zalomeného bronzového dříku v otvoru pro uchycení tabulky lze usuzovat na možnou vznosnou povahu legendy. Vysazený a dnes už mohutný dub přímo za pomníkem také stvrzuje památnost místa.
Dovoluji si nabídnout tip na vycházku do kateřinského údolí, kde se nám cestou po místních lomech náhodou podařilo objevit mlčenlivého strážce kdysi průmyslem pulzujícího kraje. K tomuto místu vede dnes jen úzká cestička, kterou využívají ponejvíce obyvatelé dvou přilehlých domů ve slepé Smrkové ulici. Vztyčený přírodní balvan je už bohužel bez cedulky, a tak se představivost může rozeběhnout několika směry. Podle zalomeného bronzového dříku v otvoru pro uchycení tabulky lze usuzovat na možnou vznosnou povahu legendy. Vysazený a dnes už mohutný dub přímo za pomníkem také stvrzuje památnost místa.
Ze starých pohlednic této obce se už dá mladý strom s pomocí lupy vytušit, stejně jako půlkruhový val z hrubých hranolů. Kovaný plůtek měl zajistit určitou bezpečnost návštěvníků. Kolem pomníku byla vytvořena i skromná skalka s porostem barvínku. Určitě se myslelo i na posezení, pro které bylo vytěženo místo ve svahu, a vzniklý záliv tak s valem získal takřka kruhový půdorys. Když se stavěla v roce 1914 nová vrstevnicová Horská ulice, hlavní tepna do Bedřichova, pomník už stál a dub sílil. Do té doby byla Smrková ulice nejvýše vedenou cestou na východní straně údolí, a možná právě proto obec o umístění památky rozhodla. Z dobových pohlednic můžeme celkem bezpečně datovat vznik pomníku do let 1895–1912, proto se asi může vyloučit jako památka padlým. Ostatně pomník padlým rodákům na bojištích 1. světové války z roku 1927 se nachází na protějším svahu obce.
Pohledem z tohoto místa prosvítají v nepěstěném lese zbytky továrních celků J. Salomona, čímž může být směr uvažování ovlivněn. Vynikající knížka Jiřího Bocka o Kateřinkách[1] bohužel nepřináší informace o tomto zajímavém místě, ale tak to už bývá. Člověk se stává pomyslným pionýrem v divočině. A tak tomu je, díky neobhospodařované krajině, doslova. Co je třeba zmínit, je samotný pohled na obec Kateřinky, které se o hlavní cestu dělily s Ruprechticemi. Proto je vlastně možné tento článek věnovat památce v Ruprechticích. Dalším vodítkem pro nalezení pomníku je přítomnost poměrně drsně těženého lomu, který je čerstvě odlesněn a svítí do daleka.
Pokud jsem tedy dával na začátku článku čtenářům tip na vycházku, prosím zároveň o jakoukoliv informaci, radu nebo náhled pohlednic z těchto míst, které pomohou vyplnit pomyslné bílé místo regionální historie. Kateřinky měly ve své minulosti řadu spolků, a pomník tak pravděpodobně mohl být zbudován jejich zásluhou. Zbývá mi tedy rozloučit se s tímto nepřetržitě šumícím údolím, které je pro svoji podhorskou malebnost stále podmanivé, a skrývá, jak vidno, nejedno překvapení.
Vojtěch Mai
Redakce webu dodává:
Ještě než jsme zařadili tento článek do spolkového časopisu, objevila se jeho rozšířená verze na portálu idnes.cz, kde si článek o objevu přečetla celá řada lidí, kteří na výzvu k pátrání či poskytnutí informací zareagovali. Někteří z nich tak učinili prostřednictvím Spolku Patron, jeden z nich nám poslal Jiří Daněk:
Kámen v Kateřinkách by mohl být pomník k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. z roku 1908. Pravděpodobně ho postavil Spolek vojenských vysloužilců z Kateřinek. Na Liberecku je takových pomníků hodně. Na chybějící tabulce mohl být nápis: Jubilejní kámen na paměť 60. výročí panování Jeho císařské výsosti Františka Josefa I. Postavil Spolek vojenských vysloužilců z Kateřinek. Možná se dá zmínka o pomníku najít v SOkA Liberec číslo fondu 608, název fondu Spolek veteránů pro obce Pavlovice, Ruprechtice, Kateřinky a Radčice. U pomníků císaře, které většinou bývaly ze žuly, se sázely duby.
Pokud můžete poskytnout jakoukoliv informaci o této památce, kontaktujte autora článku na mai.vojtech@seznam.cz.
[1] Bock, Jiří. Kateřinky 1608–2008. Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 400. výročí jejího založení. Liberec, Česká beseda, 2008. 54 s.
