Tomanův, nebo Tomannův kámen?

Zdeněk Bláha 27. května 2010 dokončuje opravu Tomanova kamene

V roce 2010 se členové Spolku Patron a jeho příznivci pustili do obnovy Tomanova kamene, nacházejícího se ve Mšeně nad Nisou, poblíž bývalé Silky. Zdeněk Bláha s pomocí Emila Havelky dobyli po tvrdé práci patici někdejšího kříže a 27. května upevnil Zdeněk s Jiřím Herčíkem nový kříž, vyrobený Petrem Karbanem. V polovině června byla oprava dokončena. V té době však zůstávala zahalena jistým tajemstvím historie tohoto pomníčku. Byl známý nápis, vědělo se o zbytcích ulomeného kříže, mluvilo se o sebevraždě, ale přesnější údaje chyběly. To platilo až do minulého roku. Loni začal pan František Křůmal pátrat po tom, koho Tomanův kámen připomíná. O zajímavé výsledky svého pečlivého bádání se s námi ochotně podělil:

Na jedné z vycházek jsem se dostal k pomníčku, který se nazývá Tomanův kámen. Zde mne mimo nápisů vytesaných do kamene zaujal i symbol kalichu, který není v této oblasti zrovna obvyklý. Oslovil jsem tedy farní úřady Československé církve evangelické i Církve československé husitské v Jablonci nad Nisou. Zde jsem zjistil, že zmíněné církve od padesátých let minulého století matriky nevlastní, neboť v této době musely být předány státu.

Detail křížku z roku 2010 a vytesaného symbolu kalicha

V pátrání jsem pokračoval ve Státním okresním archivu (SOkA) v Jablonci nad Nisou. Za odborné pomoci Mgr. Jakuba Feigeho jsem se dostal k řadě dokumentů zde uložených. Vodítkem k dalšímu pátrání byla Hřbitovní kniha pro obec Mšeno nad Nisou (Grünwald), kde pod pořadovým číslem 816 najdeme zápis o úmrtí Antona Tomanna, s datem úmrtí 22. července 1922; je zde zapsána jeho domovská obec Šopka, bydliště Mšeno nad Nisou 323, věk zemřelého 26 let, datum pohřbu 25. července 1922, připojeno je i číslo hrobu 410.

Domovská obec Šopka (někdy uváděna jako Pšovka) je nyní součástí města Mělníka. V místně příslušné matrice narozených církve katolické je pod č. 23 pro rok 1897 psáno: 24. června 1897 ve ¾ 12 hod. več. se v domě č. 125 Šopka narodil Antonín, manželský syn Tomana Františka a Alžběty, rozené Schneidrové. Byl pokřtěn 28. června 1897 jako katolík, v matrice je však poznámka, že dne 8. 3. 1921 odpadl k církvi československé (Digitální matrika Státního oblastního archivu, dále SOA, Praha).

Nápis na Tomanově kameni, chybně je uvedeno jméno i datum úmrtí

Dalším vodítkem byl digitální matriční záznam civilní matriky sňatků sig. C9/2.O.1912 – 1922 matričního obvodu Jablonec nad Nisou. Pod číslem 47 pro rok 1921 se uvádí, že 11. června 1921 Antonín Toman, příslušný do Šopky, zedník, bytem Grünwald 323, nar. 24. června 1897, si bere Annu Smrčkovou příslušnou do Libštátu, tkalcovku, bytem Grünwald 323, nar. 5. června 1899. V SOkA v Jablonci nad Nisou jsou k tomuto sňatku uloženy např. originály žádosti o tento sňatek, křestní listy ženicha i nevěsty i protokol o uzavření manželství s podpisy novomanželů i svědků.

Křestní list Antonína Tomana, zdroj Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou

Antonín Toman se přiženil do bytu v domě, který byl postaven v roce 1905 a patřil, jako mnoho jiných v okolí, do vlastnictví firmy Mautner a syn. Podle sčítání lidu z roku 1921 zde v 35 bytech bylo hlášeno 128 osob. Byt č. 16 obývala rodina nevěsty, a to otec Smrček Josef – 47 let, jeho žena Anežka – 42 let, dcera Anna – 22 let (nevěsta), syn Pavel – 19 let, dcera Vlasta – 16 let, syn Vlastimil – 14 let a tchyně Smrčka Josefa Anežka Lukšová – 70 let, tedy pratchýně Tomana Antonína. Do tohoto bytu se mladým novomanželům narodila necelý rok po svatbě dcera Věra. Dům dodnes stojí a lze si představit, v jakých podmínkách zde tehdy žilo 128 osob. K české národnosti se v tomto domě hlásilo 94 obyvatel (internetové stránky SOA Litoměřice).

V digitální matrice zemřelých sig. N 87/2.Z.1920–1925 farní osady Jeníšovice církve československé husitské je pro rok 1922 pod č. 89 záznam, že 22. července 1922 v 17 hod. zemřel a 25. července 1922 v 17 hod. byl pohřben Antonín Toman, Grünwald č. 323, nar. 24. 6. 1897, muž Anny, rozené Smrčkové z Libštátu. Jako příčina smrti se uvádí sebevražda oběšením dle ohledacího lístku č. 89. Toho dne byla sobota a místo sebevraždy bylo v lese vzdáleno jen 100 m od domu, kde rodina bydlela. Zde byl později do velkého kamene vytesán nápis, který tuto událost připomíná. Den úmrtí (27. 7. 1922) byl ale vytesán nesprávně. Rovněž příjmení zemřelého je zde napsáno chybně, tedy s dvěma „n“ na konci (Tomann). V této podobě je jeho příjmení psáno pouze v záznamu Hřbitovní knihy pro obec Mšeno, v ostatních dokumentech je vždy Toman.

Tomanův kámen s kalichem (vpravo od kříže), mezi stromy v pozadí prosvítá dům č. p. 323

Vdova Anna Tomanová, povoláním tkalčinka (takto byla nazývána tkadlena), v digitální matrice civilních sňatků sig. C9/3.O.1922–1925 matričního obvodu Jablonec nad Nisou si dle záznamu č. 44 pro rok 1925 bere 30. května 1925 Josefa Literu, strojníka. Patrně ze Mšena odchází, protože u zápisu o sňatku je poznámka, že Krajský soud v Hradci Králové prohlásil právoplatným usnesením ze dne 2. října 1929 č. NC I–314–L9–4 toto manželství, jež soudně od stolu a lože bylo rozvedeno, dle zákona ze dne 22. 5. 1919, č. 310 Sb., za rozloučené. Dva týdny po svatbě Anny Tomanové uzavírá 13. června 1925 (záznam č. 51) sňatek i její sestra Vlasta Smrčková, bere si Zdeňka Hájka, který byl svědkem na druhé svatbě sestry Anny.

Zápis v matrice zemřelých farní osady Jeníšovice, církve čsl. Husitské (upraveno), zdroj Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou

V roce 1937 byly vypracovány pro obec Mšeno seznamy všech bydlících osob. Zde pro č. p. 323 nalezneme pod č. 58 jméno Toman Věra, příslušná do Šopky, s poznámkou, že je dcerou Anny Smrčkové, provdané Literové. Je zde zmíněn záznam narození 1. 3. 1921, což by znamenalo, že by se musela narodit 3 měsíce před sňatkem rodičů. Zápis byl proveden až roku 1937, je tedy možné, že rok narození není uveden správně (SOkA Jablonec nad Nisou).

Za povšimnutí stojí záznamy o ukončení pobytu zde bydlících osob; píše se zde – uprchl nebo odešel. Když někdo uprchne, nevypadá to, že by odcházel dobrovolně. Věra Tomanová uprchla 10. 10. 1938, Josef Smrček se svou ženou Anežkou a synem Vlastimilem uprchli 11. 10. 1938. V tyto dny odchází také většina obyvatel české národnosti. Příčinou bylo obsazení tohoto území německým vojskem a připojení k německé říši. Právě 10. 10. 1938 je ve večerních hodinách na nynějším Horním náměstí oslavován Den osvobození. Mezi kostelní farou a Metznerovou kašnou je postavena tribuna ozdobená velikým hákovým křížem. Dle údajů z dobového tisku se zde sešlo 15–20 000 obyvatel a po hlavním projevu, který přednesl Konrad Henlein, se tento dav sešikoval do průvodu a za svitu pochodní prošel Jabloncem nad Nisou (SOkA Jablonec nad Nisou a Gablonzer Tagblatt č. 280, str. 1, ranní vydání 11. 10. 1938).

Zde stopa končí, 28. říjen 1938 byl dnem dvacátého výročí vzniku Československé republiky.

František Křůmal