Stammelovi potomci navštěvují pomník

Christine Birch a předseda Spolku Patron Libor Bednařík u Stammelova pomníku

V srpnu 2007 navštívil Jizerské hory prapravnuk pytláka Stammela Grant Zenkner se svojí ženou Susan. Chtěl se více dozvědět o osudu svého předka a o místě, kde žil a nešťastně zemřel. Grant se u nás v kraji objevil ještě jednou v září 2013. Loni v září navštívila Stammelův pomníček a Hejnice, kde pytlák s rodinou žil, Grantova sestra Christine Birch. Stalo se tak během její podzimní cesty po Evropě: Paříž – Amsterdam – Praha – Liberec – Vídeň – Budapešť – Paříž. Kromě míst spojených s předky měla zájem vidět i ruční výrobu v harrachovské sklárně.

Christine svoji návštěvu Liberecka později popsala pro své přátele následovně:

„Před deseti lety moje neteř získala kontakt na Aleše Bednaříka, který znal příběh Augustina Zenknera, mého prapradědečka. Můj otec věděl, že byl zabit při pytlačení na panském kdesi v Čechách, ale rodina naprosto netušila, kde přesně se to stalo.

Stammelova prapravnučka Christine Birch

Aleš znal příběh velmi dobře, neboť jeho otec je členem spolku, který pečuje o drobné památky v Jizerských horách. Můj předek miloval lov a sousedé mu platili za upytlačené maso. V té době, tedy v roce 1863, patřily lesní pozemky panstvu a nebylo možné lovit zvěř zákonným způsobem. Můj prapradědeček, jeho žena a jejich tři děti, z nichž jeden byl můj pradědeček, byli připraveni vystěhovat se do Ameriky. Před odjezdem, 6. října 1863, šel můj předek naposledy lovit. Byl však zastřelen hajným, který bránil panský majetek. Přezdívka mého prapradědečka byla Stammel. Jednoho ze dvou hajných zranil. Pomníček připomínající přestřelku nesl původně pouze jméno zraněného hajného. Později však přibylo na horní část pomníčku i Stammelovo jméno, neboť byl místními milován a převládal názor, že záměrně hajného pouze zranil, nikoli zabil. Vdova po Stammelovi se opět vdala, měla tři další děti a několik let po události se rodina vystěhovala na území dnešního státu Washington.

Christine do sešitku u pomníčku chybně připsala o generaci navíc

Pomníček je hluboko v krásných jehličnatých lesích, které mi připomínají lesy severozápadu Spojených států. Kromě pomníčku jsem navštívila i kostel v Hejnicích, kam Stammel chodíval na mše. Před kostelem je nádherné místo, kde je možné posedět. Ukázalo se, že zde kdysi býval starý hřbitov, kde byl Stammel pohřben. V 70. letech byla vydána Kniha o Jizerských horách. V posledním vydání je zmíněna návštěva pomníčku mým bratrem a jeho ženou. Jsem vděčná za možnost dozvědět se více o mém předkovi a místě, kde žil a zemřel.“

Christine do sešitku, uloženém u Stammelova pomníčku, zapsala: „Jsem Stammelova prapravnučka. Žiji v Kalifornii a jsem velice šťastná za možnost toto místo poznat.“ Grant a Christine mají ještě dva bratry. Ti prý vůbec necestují, ale kdo ví… Třeba se jednou i oni přijedou k přehradě na Černé Nise podívat.