Setkání u Stumpeho kamene

Účastnící setkání – dcera Afreda Stumpeho je opřená o pomník

V bývalé Jablonecké chatě v Hraběticích došlo v neděli večer 2. října 1938, tedy jen dva dny po československém přijetí Mnichovského diktátu, k dramatické srážce dvou místních Němců – 37letého Alfreda Stumpeho a 19letého Alfreda Brunnera – s vojáky československé armády. V předvečer požáru kristiánovského „zámečku“ byl Stumpe, otec dvou dcer, blízko hostince zvaného Tönnl, vojáky zavražděn. Jeho přítel stačil na poslední chvíli utéct.

Kdo by si chtěl průběh události blíže připomenout, může nahlédnout do Knihy o Jizerských horách nebo do časopisu Patron č. 1995/3, kde ho na straně 18 přibližuje Herbert Endler. Dobový pohled na zjitřený čas najdeme i v bedřichovské obecní kronice[1]. Dr. Erhard Bergmann, autor díla „Chronik der Stadt Johannesberg“ (Kronika města Janova), Frankfurt n. M., 1967, připomíná, že v době neštěstí platilo stanné právo a oba domácí si snad ani neuvědomili, co to pro ně znamená.

Rozvaliny Stumpeho kamene v roce 2005, foto Josef Stoklasa

Na místě, kde byl mrtvý Stumpe nalezen, byl rok na to postaven třímetrový žulový pomník. Nelze se divit, že po válce byl povalen a rozmetán a dlouho pak ležel bez většího zájmu náhodných kolemjdoucích. O jeho původu a účelu vědělo jen pár pamětníků. Až během posledních let přátelé jizerskohorských pomníčků rozbitý pomník znovu sestavili a vztyčili do

Kdo se na místo vypraví dnes, spatří téměř původní podobu pomníku, foto Günter Menzel

téměř původní podoby, letos přibyl i obnovený německý nápis. Nejde při tom o jakýkoliv projev sympatií s tehdejší dobou, jde o pouhý projev úcty k mrtvému člověku.

V úterý 9. září 2018 v 10 hodin se u obnoveného Stumpeho kamene sešlo několik přátel pomníčků s paní Sieglinde Bär, dcerou Alfreda Stumpeho. V době smrti jejího otce jí byly čtyři roky, její dnes již nežijící sestře o nějaký rok více. Paní Bär se o opravě otcovy památky dověděla, a během letošního pobytu v Bedřichově se sem s příslušníky své rodiny – se synem a dcerou, snachou a zetěm – vypravila.

Setkání proběhlo ve velmi přátelském duchu, paní Bär ukázala pár fotografií z rodinného archivu, došlo i k vzájemné výměně informací. Přitom jsme zjistili, že vědomosti obou stran se téměř shodují. Dcera Alfreda Stumpeho neskrývala vděčnost za údržbu místa, poděkovala přítomným, a s tím jsme se zase rozešli. Škoda jen, že se nemohli zúčastnit všichni, kteří se na opravě podíleli. Setkání bylo dojednáno ze dne na den a vzhledem k dalšímu programu rodiny nebylo možné ho odložit.

[1] http://www.bedrichov.cz/soucasnost-a-historie/obecni-kronika/rok-1938/

Otokar Simm