Proměny Mützelova obrázku pod Ptačími kupami
Byla to pouhá náhoda. Koncem uplynulého roku jsem připravoval výlet na 593 metrů vysoký Střední vrch v Lužických horách. Cestou z osady Mlýny, části Kytlic, jsem měl v úmyslu vyhledat pomníček Valentina Fiedlera. Inspirací mi byl příběh nazvaný Smrt pod Matterhornem v knize Karla Steina Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska.
Střední vrch, německy zvaný Mittenberg, je nápadným skalnatým vrcholem s rozsáhlým kruhovým rozhledem. Fiedlerův pomníček se nachází severovýchodně odtud, v malé roklince odbočující z údolí, kterým z Mlýnů stoupá k jihu neznačená lesní silnička. Dříve se tomuto údolí říkalo Zahlgrund, český název bohužel nemá. Fiedlerovu památku tvoří výklenek vytesaný do nízké pískovcové stěny, v němž je umístěn obrázek Matky boží s Jezulátkem; pod ním se nachází původní plechová tabulka s křížkem a nápisem V. F. 10. 2. 1933.
Když jsem si v Mapách.cz prohlížel připojené fotografie, zaujala mne podoba zručně malovaného mariánského obrázku. „Ten obrázek přeci znám,“ říkal jsem si v duchu. A opravdu, stačilo zapátrat ve starších číslech časopisu Patron, a byl jsem doma. Ano, v Lužických horách se v současnosti nachází obrázek, který byl po dva měsíce roku 2009 upevněn na skalce pod Ptačími kupami, tam, kde byl v roce 1866 postřelen pytláky hajný Ferdinand Mützel. Jak se dostal obrázek z Jizerských do Lužických hor? Zde je jeho příběh.
V minulosti byl Mützelův obrázek vícekrát opravován. Několikrát jeho obnovu zajišťoval se svými přáteli Dietmar Lauer z Černé Říčky, člen Spolku Patron. Dietmar vzpomíná, že se tak stalo v letech 1979, 1984 a pak ještě v polovině 90. let. Autorkou jedné ze starších verzí byla spisovatelka Helena Sobková, jež často pobývala na své rekreační chalupě v Desné. Dietmar s ní spolupracoval i na publikaci Naše Desná (MěÚ Desná, 1993).
Další obrázky namalovali Jindřich Hippman z Nýčových Domků a Miloslav Lejsek z Hutě. Impregnaci jednoho ze starších obrázků ochranným lakem provedl František Mrva v roce 1986. Avšak v roce 2007 byl Mützelův obrázek vlivem drsných povětrnostních podmínek Jizerských hor znovu natolik poškozený, že se ho „Patroni“ rozhodli sejmout a připravovali jeho výměnu. Vše ale potřebuje svůj čas, i namalování nového obrázku na původní podložku umístěnou ve starém rámečku. A tak se stalo, že ve stejné době vznikaly současně obrázky dva, aniž by o tom jejich tvůrci věděli…
Během lyžařské túry v lednu 2009 zjistil Andreas Prescher z německého Großschönau, že tabulka pod Ptačími kupami dosud chybí. Vzal proto iniciativu do svých rukou, postaral se nezištně o obnovu obrázku a 4. dubna 2009 ho na místě přimontoval. Andreas je nadšeným příznivcem a milovníkem Jizerských a Lužických hor, zálibu ale našel hlavně ve vyhledávání starých pomníčků. Ačkoliv žije v Großschönau nedaleko Varnsdorfu, Jizerské hory se mu již před mnoha lety staly druhým domovem, jak sám říká. Obnovil či opravil už řadu pomníčků na obou stranách státní hranice.
Ve své truhlářské firmě vyrobil podložku a rám z dubového dřeva, stříšku pokryl měděným plechem a namalování obrázku domluvil s Rosemarií Donath ze Spitzkunnersdorfu. Paní Donath dříve pracovala jako textilní návrhářka a k malování má tudíž blízko. Pro Jizerské hory vytvořila velmi zdařilý obrázek Panny Marie se synem Božím. Stejný motiv je na obrázku odedávna, o čemž svědčí známá fotografie z poloviny dvacátých let minulého století. Na tabulce pod obrázkem byl nyní česko-německý popis události. Na přání donátorů byl obrázek navíc doplněn nápisem 850 Jahre Haindorfer Wallfahrt (850 let hejnických poutí).
Snímek nového Mützelova obrázku byl publikován na titulní straně časopisu Patron 2/2009. Na následující straně najdeme stručný popisek: Mützelův obrázek nainstalovaný panem Prescherem z Německé spolkové republiky, který bude vyměněn 13. června 2009 za původní, celkově zrekonstruovaný obrázek. Hned v následujícím čísle Patrona se píše, že akce proběhla 13. června 2009 za krásného počasí a hojné účasti členů i nečlenů Spolku Patron. Obrázek zhotovený panem Prescherem byl sejmut a na jeho místě byl namontován jiný, namalovaný Miroslavem Bičištěm starším, otcem jednoho z členů spolku.
Neméně pěkně obnovený obrázek byl umístěn do stávajícího rámečku, využita byla i starší podložka z nerezového plechu. Pod Marií s Jezulátkem oznamuje český nápis, co se tady před více než jeden a půl stoletím seběhlo. O tom, že se členové Spolku Patron chystají na jaře 2009 instalovat obnovený obrázek, se toho roku psalo již v prvním čísle spolkového časopisu.
Není divu, že situace vyvolala jisté rozčarování donátora z Großschönau. Zmiňoval se mi, jak s manželkou a dcerou transportovali na běžkách z Nové Louky vše na zádech v batozích – obrázek v dubovém rámu, akuvrtačku i další nářadí a materiál. Radost z vykonaného díla ale neměla mít dlouhého trvání. S odstupem času ovšem Andreas uznává, že chyba byla hlavně v tom, že se předem o opravě s nikým na české straně nedomluvil. A tak došlo k tomu, že najednou vznikly dva Mützelovy obrázky, instalován na místě mohl být samozřejmě jen jeden. Po jistých trablích byl panu Prescherovi obrázek vrácen a ten pro něj nalezl stejně dobré využití v Lužických horách. Slouží tak i nadále jako připomínka tragického střetu mezi lesnickým personálem a pytláky. Drobná úprava obrázku a změna textu mu jistě nezpůsobila větší potíže.
Vraťme se krátce k památce Valentina Fiedlera v Lužických horách. Jak se můžeme dočíst ve zmíněné knížce Karla Steina, byl Fiedler hajným. Ze svého bydliště v Horním Prysku odešel 10. února 1933 na běžnou pochůzku svěřeného lesa. Když se v dohodnutou dobu nevracel, začala se po něm jeho žena shánět. Na pomoc jí přispěchali lesní dělníci a ti jej zanedlouho našli zastřeleného. Na svědomí ho měli pytláci. Z vraždy byli usvědčeni Josef a Emil Austenovi, otec a syn.
O událostech z roku 1866, spojených s přepadením Ferdinanda Mützela, se zájemci můžou dočíst v řadě zdrojů, a proto se k nim v tomto příspěvku nevracíme. Doporučit můžeme zejména podrobný příspěvek Gerharda Kutnara v Patronu číslo 2/1996, v časopisu Krkonoše – Jizerské hory 7/2009 pak celostránkový příspěvek Pavla D. Vinkláta, a v neposlední řadě též publikaci Andrease Preschera Die Raubschüzen im Isergebirge (Pytláci v Jizerských horách, vlastním nákladem autora, Großschönau, 2009).
Otokar Simm
Obrázek Ferdinanda Mützela
V roce 2007 byl sejmut vybledlý obrázek za účelem renovace, ke které však v následujících letech nedocházelo. Proto jsem v zimě 2009 převzal iniciativu a vyrobil jsem novou desku s rámem z dubového dřeva. Paní Rosemarie Donath ze Spitzkunnersdorfu namalovala velmi zdařilý obrázek Marie se synem Božím. Dne 4. dubna 2009 jsme s mojí ženou a dcerou Biancou připevnili malý obrázek v místě určení na Hejnickém hřebeni. Veškeré nářadí a materiál jsme tam dopravili v batozích a na lyžích z Nové Louky.
Mezitím vyvíjel aktivitu také Patron a po delší době zrestauroval starý obrázek. Dne 13. června odmontovali členové spolku můj mariánský obrázek a zaměnili ho za renovovaný původní. Bylo mi sděleno, že nápis „850 Jahre Haindorfer Wallfahrt“ nepatří k originálu, a že sejmutý pomníček je bezpečně uložen ve Spolku Patron. Odmontování Mützelova obrázku Patronem způsobilo jisté nedorozumění v Německu i v Česku. V červencovém vydání časopisu Krkonoše – Jizerské hory chválil Pavel D. Vinklát můj Mützelův obrázek, představil ho na dvou fotografiích a zmínil jeho téměř tříletou absenci. I časopis Patron zařadil na titulní stranu svého časopisu 2/2009 námi instalovaný Mützelův obrázek.
V následující době jsem prosil předsedu Patrona o vydání mého vlastnictví, protože jsem měl v úmyslu využít obrázek na jiném místě. Dokonce ani delší dopis v češtině, který mi laskavě přeložila známá paní, nepřinesl žádnou odezvu. Po několika důrazných telefonátech sliboval tehdejší předseda Patronu vrácení obrázku, slib ale nikdy nesplnil. Na jaře 2011 byl odvolán. Funkci předsedy převzal znovu pan Endler a v létě roku 2011 mi obrázek vrátil. Mimo jiné mi sdělil, že jeho předchůdce snad chtěl dát obrázek dokonce přemalovat.
V listopadu 2011 jsem mariánský obrázek s upraveným textem připevnil do výklenku v krátké pískovcové roklince nedaleko Mlýnů v Lužických horách jako památku Valentina Fiedlera.
Andreas Prescher