Porscheho smrt

Také se mu říká Porscheho obelisk. O této vraždě bylo napsáno již více než dost ve vlastivědné literatuře a bylo by ode mne nerozumné, řekněme nošením dříví do lesa, kdybych chtěl napsat něco úplně nového. Beru tedy do ruky Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, jako slabikář jizerskohorských pomníčků, a ze stran 74 -76 ve zkratce cituji:

„25. červen 1874 začal docela obyčejně: Statkář Václav Porsche z Harcova u Liberce časně ráno vstal, oznámil manželce Anně Marii, že odchází do Jizerských hor za Novou louku za obchodem, a vzal si dvě stě zlatek. Rozloučil se a pěšky odešel do hor. Večer na něj rodina čekala marně: o půlnoci poslal tchán dělníky, aby jeho zetě hledali v tmavých horách. Druhý den již po něm pátralo mnoho lidí.

…objevilo se několik svědků, kteří Václava Porscheho předešlý den spatřili při jeho cestě do lesů: kolem deváté hodiny prý prošel Bedřichovem, na Novou louku se svezl s povozníkem Ullrichem, nedaleko odtud ho potkal bedřichovský hostinský Jantsch a konečně již za Novou loukou jej viděl dřevorubec Ulrich. A tak již v časném dopoledni nalezl týž dřevorubec na rozlehlé pasece na břehu Nisy Porscheho tak, jak odešel předešlého dne z domova: v hnědých, bíle pruhovaných kalhotách, černé vestě s červenými proužky a v zeleném kabátě s bílými puntíky. Opodál ležela hůl – Václav Porsche byl mrtev. Úkladně zavražděn a oloupen o peníze a hodinky.

…soudní komise pak zjistila úkladné zastřelení: na druhém, hustě zarostlém břehu Nisy, asi 35 kroků od mrtvého, nalezli barchetový hadřík na ucpávání nábojů. Dosud voněl střelným prachem. Dřevorubci vypověděli, že toho dne slyšeli v lesích pod Hřbítkem padnout rychle za sebou dvě rány z pušky. To bylo vše. Víc se o vraždě vyšetřit nedalo, třebaže tchán zavražděného vypsal odměnu pěti set zlatých za dopadení vraha. Četníci zatkli v bezradnosti známého pytláka z Hraničné Emiliana Ulbricha, ale pro nedostatek důkazů ho zase propustili. Zanedlouho se k smrti utrápil lesní Suchánek z Nové louky: onoho červnového dne byl také v těch místech a zdálo se mu, že jej celý kraj podezírá, že on sám Porscheho zabil a okradl. Těžké podezření zhoršilo jeho plicní chorobu natolik, že brzy zemřel.

V říjnu téhož roku se na zarůstající pasece objevil černý obelisk. Dlouhý nápis dodnes připomíná vraždu v jizerskohorských lesích:

…čtrnáct let stál tmavý kámen Porscheho smrti na pramenech Černé Nisy v Jizerských horách, než celý kraj vzrušila zpráva, že Porscheho vrah byl dopaden.

V lednu 1889 prozradil četníkům jistý člověk, že jeho příbuzný Prediger z Desné se před mnoha lety vrátil z lesa se spoustou peněz. Četníci zatkli Predigera hned v zaměstnání v brusírně kamenů. Devětatřicetiletý, téměř negramotný brusič skla nevalné pověsti a otec dvou nezaopatřených dětí se po krátkém zapírání a vytáčení s pláčem přiznal.

…Dne 24. června 1874 se Prediger vydal kolem osmé hodiny večerní s pytláckou bandou z Desné na lov do Jizerských hor. Vedl je bezohledný pytlák Josef Pörner, zvaný Volatej Pepek čili Krop-Seff (týž, kterého o čtyři roky později postřelil hajný Kluch, když ohrožoval zbraní hraběte Clam-Gallase v jeho vlastních lesích). Třetí byl Antonín Nitsche. (Pytláci přenocovali na hoře Jizeře a ráno zalehli u Černé Nisy a čekali na zvěř ).

V mlžném lese se náhle objevil ve vzdálenosti sto kroků muž. Považovali jej za lesního a Volatej Pepek hrubě vykřikl, aby se klidil z lesa. Muž cosi zabručel a pokračoval v chůzi.Když přišel na třicet kroků, Volatej Pepek vystřelil. Porsche šel klidně dál. „Teď střílej ty!“ vykřikl Pörner a Prediger vystřelil. Muž se zhroutil. Byl okamžitě mrtev. Pytláci ho oloupili o peníze, slíbili si mlčení a uprchli. Za uloupené peníze si vystrojili Prediger i Volatej Pepek svatby.

…Prediger odpykal dávnou vraždu samojediný: Volatej Pepek již nebyl naživu a Nietsche se po vraždě odstěhoval do Brazílie a byl nezvěstný. S odůvodněním, že se jedná o devětkrát trestaného pytláka, odsoudil soud Predigera pro zákeřnou vraždu a pomoc při loupeži k dvaceti letům káznice, zostřené každoročním půstem v den výročí vraždy. Porscheho vrah se do Jizerských hor nikdy nevrátil: zemřel ve vězení.“

Konec citací z Knihy o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého.

Dne 1. srpna 1978 jsem s přítelem poprvé stanul před Porscheho obeliskem. K tomuto dni se váže moje vzpomínka, kterou bych s odstupem času nazval „Po stopách Petra Nárožného.“ Měl jsem a mám dosud rád tohoto herce a o to více se mi nechtělo tehdy věřit svým vlastním očím, když jsem jej na hrázi přehrady na Černé Nise poprvé potkal. Znáte to: takové „byl to on – nebyl to on ?“ Byl se skupinkou lidí (až pak jsem se dozvěděl, že jezdí na chalupu ke známým někam pod smržovský viadukt) a ten den se naše kroky střetly ještě právě u Porscheho obelisku. My jsme odcházeli a oni přicházeli – nenašel jsem tu odvahu nějak se k němu hlásit s tím, že ho obdivuji jako herce atd. Musím ale přiznat, že mne to dodnes trochu mrzí.

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Nevrlý,M.:“Kniha o Jizerských horách“
vlastní archív autora

Dodatky

Autor: Jan Kovanic (kovanic.jan zavináč gmail.com)

Nevrlý píše o „černém obelisku“ a „tmavém kameni“. Když jsem na něj při svých toulkách v hustém smrčí jako kluk doslova narazil téměř nosem (60. léta), překvapila mě jeho BÍLÁ barva. Později zčernal nejspíš nárůstem lišejníků. Předpokládám, že původně černý nebyl, protože kdo by se pak s ním bílil? Výrazně černá byla jeho písmena. Jako hodně dospělý (po r. 2000) jsem ten obelisk hledal cíleně, ale zatím se mi to nepodařilo. Podle fotografií turistů se mi to snad příště už povede. Ještě jedna záhada: Ani na historické mapě na tomhle místě žádná cesta není. Porsche šel na Novou louku, a tam také došel. Smrt je ještě o asi 3 km dál. Vysvětluji si to tak, že šel kvůli tomu dříví konkrétně za lesníkem (možná rovnou Suchánkem), se kterým se chtěl přímo domluvit, a řekli mu, že je v lese na pasece pod Rovínkem. No a on z Cesty k Závorám sešel o svážnici či dvě později, až u Černé Nisy. Proto došel na jinou paseku. Smůla…

Autor: Oskar Holata (o.holata zavináč quick.cz)

Chtěl bych upozornit na nepřesnost stále opisovaného a dále šířeného omylu, že spolupachatelem vraždy sedláka Porscheho byl Anton Nitsche z Desné. Ten byl ale starostou Desné. A to až do roku 1902. Hledaným podezřelým ze spoluúčasti byl zřejmě Anton Ullmann, kterého hledala policie jak v Rakousku-Uhersku tak i v Německu. Dle německého policejního Deutsches Gauner-Repertorium (Steckbriefe aus dem Deutsches Reich 1880-1890)  byl ještě v roce 1890 nezvěstný. A ani dále se o něm nic nevědělo. Mezi lidmi se povídalo, že se odstěhoval do Brazílie a nebo se stal i on sám obětí nějakého následného trestného činu nebo sebevraždy. Ale to jsou domněnky, které mi vyprávěl můj soused pan František Seidel, který se v Desné narodil až v roce 1889, takže i on to měl zprostředkovaně od nějakého staršího občana Desné.r