Vzácní hosté u Krop-Seffova kříže
Nedělního podvečera 5. května 1878 tudy procházel syn majitele frýdlantského panství a velké části Jizerských hor, hrabě František Clam-Gallas s doprovodem lesníků. Vyšli si z loveckého zámečku na Nové louce na „příslech“ tetřeva, který tehdy tokal na Bílé bučině. Bylo kolem půl osmé a mladý hrabě kráčel s lesníkem Kluchem. Náhle se v lesní samotě objevil pes a v zápětí za ním neznámý muž s puškou připravenou k výstřelu. Kluch se vzpamatoval: „Pytláci, pan hrabě nechť se kryje!“ (Tak skutečně zazněla ta věta). Hrabě uskočil za mladý dvojitý buk. Strom jej nekryl úplně a pobuda cosi volal a na hraběte stále mířil. Odmítl složit zbraň a Kluchovi nezbývalo než do pytláka vypálit obě hlavně tetřevími broky naládované pušky. Pytlák se bez hlesu zhroutil. … Dosud nikdo a nikdy nemířil puškou na frýdlantské pány v jejich vlastních lesích… Pod dvojitým bukem, za kterým hledal onoho květnového večera ochranu, nechal hrabě Clam-Gallas postavit kříž…
Úryvek romantického vyprávění o střetu pytláka s Franzem Clam-Gallasem a jeho doprovodem popsal v Knize o Jizerských horách Miloslav Nevrlý. Památce, kterou dal na místě postavit hrabě, se odedávna říká dle přezdívky postřeleného pytláka Krop-Seffův kříž. Nikdo mi dosud uspokojivě nevysvětlil, proč nese jméno zlotřilcovo a nikoliv jméno hraběcí, tedy donátorovo.
Od té doby přišlo k dvojitému buku mnoho návštěvníků, aby si ono magické místo prohlédli a zkusili se třeba i skrýt za stejný strom, za který uskočil před 137 lety mladý hrabě Franz Clam-Gallas před namířenou zbraní.
Zcela mimořádná návštěva dorazila vloni na podzim ke Krop-Seffovu kříži. V rámci exkurze připravené Krajským ředitelstvím Lesů ČR v Liberci sem zavítala pravnoučata Franze Clam-Gallase. Výpravu vedl Libor Dostál z Lesů ČR a mezi vzácnými hosty byli: Christine Edina Winkelbauer Kelly – vnučka Ediny hraběnky Clam-Gallasové, a sourozenci Agathe hraběnka Széchényi a Jenö hrabě Széchényi. Dva posledně jmenovaní jsou vnoučaty Gabrielle hraběnky Clam-Gallasové. Edina a Gabrielle byly dvě ze sedmi dcer Franze a Marie Clam-Gallasových. Christine Winkelbauer Kelly žije ve Velké Británii a Széchényiovi v Rakousku.
Doprovod hostům zajišťoval Jan Heinzl. Pro časopis Patron o exkurzi řekl:„Návštěvy potomků Franze Clam-Gallase v našem kraji jsou v posledních letech časté. Pomníček ani s ním související příběh ale neznali. Jestli ho zná někdo z dalších žijících potomků, to nevěděli. Na místě Libor Dostál příběh zaznamenaný Miloslavem Nevrlým převyprávěl, já jsem překládal. Přítomní se zajímali o to, kdy a jak pomníček vznikl, kdo ho udržuje – zde jsme s Liborem Dostálem zmínili a ocenili Spolek Patron – a zda ho třeba i někdo v minulosti poškodil.
V každém případě šlo o velký zážitek pro všechny. Kromě zmíněných osob byla exkurzi přítomna i Margaritha hraběnka Wolff-Metternich a Vojtěch Hanzlík, jenž žije v hájence v Hořeních Pasekách, kterou od 30. let až do roku 1945 vlastnili Winkelbauerovi. Ze zástupců Lesů ČR se nám také věnoval lesní správce z Frýdlantu Václav Vacek a revírník Jaroslav Pokora.“
Exkurze po Jizerských horách začala u zimoviště zvěře za Sedmitrámovým mostem. Odtud účastníci odjeli k pomníku letců na Smědavské hoře, pokračovali k přírodní rezervaci Na Čihadle a dále kolem Krop-Seffova pomníčku do bývalého clam-gallasovského zámečku na Nové Louce. Tématem výpravy byla myslivost, tetřívek obecný a lesní správa včetně ekologické katastrofy a obnovy lesa v Jizerských horách.
Je nanejvýš pravděpodobné, že minimálně 70 let, ale spíš ještě mnohem déle, nikdo z příslušníků rodu Clam-Gallasů ani jeho potomků v těchto místech nebyl. Návštěva proběhla v nejlepší atmosféře, přičemž přítomní vyjádřili radost a spokojenost nad tím, s jakou péčí a láskou se zde lidé z Lesů ČR, Správy CHKO Jizerské hory i dobrovolníci o vše starají.
Škoda jen, že přítomní nevěděli o možnosti zapsat se do malého sešitku, který je u pomníčku skrytý. Ze zápisu by se stal velice zajímavý dokument.
Autor: Otokar Simm
