Spisovatel a básník Paul Keller

Fotografie z titulní strany 36. čísla časopisu Oberschlesien in Bild v roce 1932 – Kellerovo úmrtí bylo hlavním tématem vydání

V článku Marka Řeháčka Znovuobjevené památky v lesoparku v Jabloneckých Pasekách je zmíněn Paul Keller (*6. 7. 1873 Arnsdorf /Milikowice u Świdnice/ – † 20. 8. 1932 Breslau /Wrocław/, počátkem minulého století velmi oblíbený a též plodný slezský autor. Jeho romány a povídky – napsal jich na čtyři desítky – vycházely ve stotisícových opakovaných nákladech, o jakých většina dnešních autorů může jen snít. Keller, původně učitel, si dokázal získat čtenáře mezi všemi vrstvami a jeho věhlas překročil i hřebeny Krkonoš. Ve veřejných i domácích německých knihovnách byla jeho díla zpravidla zastoupena. Českým čtenářům zůstala ale většinou nedostupná, i když několik jich přeloženo bylo.

K nejznámější Kellerově tvorbě patřily romány Waldwinter (1902) a Ferien vom Ich (1916). Znala je nepochybně i okolí Dr. Glettlera, a tak se stalo, že citát z druhého z uvedených děl se ocitl na pomníku v paseckém lázeňském parku. Lehce humorný román Ferien vom Ich byl i třikrát zfilmován (1934, 1952 a 1963) a dodnes se tak jmenují některé německé penziony a hotely. Jako jeden z mála převedených do češtiny vyšel v roce 1935 v pražském nakladatelství L. Janů s názvem Odpoutané Já. Román lékaře. Jeho druhé vydání je dostupné v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

Otokar Simm