Pohnutý osud Ivana Španiela

Na budově Umělecko-průmyslové školy v Jablonci je umístěna pamětní deska, která připomíná, že na této škole v letech 1895 až 1899 studoval budoucí sochař a medailér Otakar Španiel.

Vytvořil busty českých umělců jako Mikoláše Alše, Aloise Jiráska, Josefa Mánese, Maxe Švabinského, Bedřicha Smetany, Jaroslava Vrchlického a mnohé další. Podle jeho předlohy byl vytvořen známý pomník Tomáše Garrigue Masaryka, který stojí na Hradčanském náměstí v Praze poblíž Salmovského paláce. Veřejnosti je Otakar Španiel znám i jako autor návrhů, podle nichž byly raženy československé mince. Jeho koruna z roku 1921 patří mezi nejhodnotnější mince na světě.

Otakar Španiel se narodil 13. června 1881 ve východočeské Jaroměři, zemřel v Praze 15. února 1955. Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u profesora Josefa Tautenhayna. V letech 1902 až 1904 pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením J. V. Myslbeka. Své výtvarné vzdělání završil v Paříži jako žák Alexandra Charpentiera. Během druhé světové války byl vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích. Jeho bratr, československý generál Oldřich Španiel, odešel po okupaci do zahraničí a v letech 1944 až 1946 byl přednostou vojenské kanceláře prezidenta Beneše.

Neméně zajímavé jsou osudy jeho syna Ivana. Ivan Španiel se narodil 23. července 1918, studoval medicínu na Karlově univerzitě v Praze, ale odešel do Paříže. Po vypuknutí druhé světové války se hned 3. září 1939 jako jeden z prvních dobrovolníků hlásil ve vojenském výcvikovém táboře v Adge. V roce 1940 byl převelen do důstojnické dělostřelecké školy v Poitiers. Po německém útoku na Francii a rozpadu francouzské armády se na palubě uhelné nákladní lodi dostal do Portugalska a odtud do Británie, kde vstoupil do jednotek Svobodných Francouzů a v hodnosti adjutanta odplul do Afriky. Zde se jako velitel baterie motorizovaného dělostřelectva vyznamenal při dobytí pevnosti Gotroun. Společně s jednotkami generála Jacques-Philippe Leclerca absolvoval tažení napříč Saharou do Tunisu. Na tomto tažení (přes 4500 km) se zúčastnil mnoha bojů a byl povýšen na poručíka. V květnu 1944 byla jeho jednotka společně s 2. obrněnou divizí Svobodných Francouzů přesunuta do Británie.

V srpnu 1944 byla jeho jednotka nasazena do bojů ve Francii, Ivan Španiel bojoval v Normandii u Champleur a v Paříži se zúčastnil bojů o Invalidovnu a letiště Le Bourget. Při postupu ve Vogézách u Mittelbranu zajal německou posádku i s dělostřeleckým materiálem a byl za to vyznamenán řádem Rytíř čestné legie a francouzským válečným křížem.

Úspěšná bojová činnost Ivana Španiela skončila 30. listopadu 1944 při boji u vesnice Kroft. Španiel byl usmrcen německým dělostřeleckým granátem a byl na místě i pohřben. V roce 1947 byly jeho ostatky převezeny do vlasti a byl pohřben v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově. Na náhrobku má umístěn původní dřevěný kříž z francouzského vojenského pohřebiště.

Autor: Oldřich Sladkovský

Drobný detail, dnes se těžko hodnotí zpětně, k zásahu došlo v noci při ubytování, hodnotí se to dnes jako náhodná střela, z dostupných údajů ale usuzuji, že šlo o německou past, zásah byl do jediného zbylého domku ve vesnici, myslím tedy, že Němci usuzovali, v tomto případě správně, že v této budově bude ubytován štáb, objekt měli tedy zaměřený a jenom čekali na pozdní hodinu, až budou všichni shromážděni a budou spát; je to ovšem jenom můj úsudek.

Milan Matura