Nové svaté obrázky v údolí Malého Štolpichu

Začátkem letošního září jsem obdržel fotografii obnovené památky ve výklenku na Nové poutní cestě Malým (Bílým) Štolpichem, s informací o dalších svatých obrázcích umístěných podél této cesty. Ta oblast je pro mě srdeční záležitostí, a tak jsem se tam – zvědavý co nového se tu objevilo – při nejbližší příležitosti vydal.

Takto vypadala skála nad Novou poutní cestou do léta roku 2016

Za mostem, kde se Viničná cesta stáčí doprava, vcházím do údolí Malého Štolpichu. Po pravé straně mě vítá kříž na modřínu, který jsme sem před několika lety umístili namísto původního, zničeného zubem času. Nějakých sto metrů odtud spatřuji první nový obrázek svatého Kryštofa – je umístěn na buku po levé straně poutní cesty. Následuje půl kilometru chůze až k Weberovu kříži, kde žádný další obrázek nemíjím. Objeví se až přibližně 60 metrů za ním, kde z buku shlíží svatý Hubert a o 100 metrů výše svatý Jakub. Pokračuji Novou poutní cestou a těsně před vodopádem Malého Štolpichu nacházím další obrázek na buku, zobrazující tentokrát svatého Petra a Pavla. Po dalších 140 metrech stojím před obrázkem svatého Víta a po chvíli již stojím před známým výklenkem s vytesaným letopočtem 1867 ve skále.

Skutečně je zde vše nové. Ve výklenku je umístěna soška Panny Marie s Jezulátkem, chráněná za sklem v dřevěném rámu. Nad výklenkem se soškou je umístěn kovaný kříž s barevně vyvedeným korpusem Krista. Letopočet 1867 vedle výklenku je zlatě obtažen a svítí novotou. Do mělkého výklenku, vytesaného do sousední skály, je vsazen nový obrázek s výjevem Panny Marie a Josefa s Jezulátkem v jesličkách. Celé to na mě působí příjemným dojmem a představuji si, jak se zde zastavují znavení poutníci směřující na pouť do Hejnic – jsou unavení, ale oddychnou si a poděkují modlitbou, vždyť o kus výše již viděli hluboko v údolí cíl své náročné i nebezpečné cesty.

Stejné místo po obnově – instalací křížku a sošky vzniklo malebné zátiší

Po dokumentaci novinek se vydávám dál nahoru po Nové poutní cestě. Jsem zvědav, zda podél ní naleznu ještě další obrázky. Ve chvíli, kdy si začínám myslet, že se už nic neobjeví, spatřím po 450 metrech vpravo na smrku známý obrázek – je to ten, který byl původně umístěn ve výklenku níže, tam kde je nyní nová soška. Zobrazení si netroufnu definovat, tak alespoň cituji text pod ním:

„Jen volnost, jen víra Tvá, pevná, i když křehká, silou je, jež dere se i proti větru.“

Vysvětlení původu nových obrázků mi později podal Jiří Růžička z Ferdinandova: „Obrázky obnovil spolek Ferdinandov sobě. Dávní poutníci rozvěsili po stromech při Nové poutní cestě mnoho křížů a svatých obrázků, roku 1867 kdosi vysekal do skály výklenek pro Pannu Marii a vedle výklenek pro svatý obraz. Ve starých mapách se nám podařilo nalézt alespoň zlomek míst, kde byly pověšeny obrázky a na ně jsme zavěsili obrázky nové. Jelikož se nikde nedochovala podoba bývalých obrázků, zvolili jsme zobrazení podob svatých ochránců. Z výklenku ve skále byl sejmut zkorodovaný obrázek dívky s křížem, který sem před rokem 1989 kdosi instaloval, byl zrestaurován, zavěšen na strom u Mlýnského kamene a do skalního výklenku se vrátila Panna Maria.“

Jeden z pěti nových obrázků, zde konkrétně svatý Vít

Dojdu tedy ještě na křižovatku u Bílé kuchyně, a pak už zbývá jen sestoupit zpět dolů poutní cestou nádherným údolím Malého Štolpichu.

Seznam a popis polohy jednotlivých obrázků najdete v příloze článku.

Autor: Herbert Endler