Císařská alej a Pyšná princezna

Spolek Patron se stará o opravy a údržbu drobných památek nejenom v Jizerských horách. Jednou z takových památek mohou být i pomníčky a pomníky. Při vyslovení tohoto slova se nám většinou vybaví socha, kamenný obelisk či křížek. Také obecná definice významu slova „pomník“ konstatuje, že se zpravidla jedná o umělecky ztvárněný objekt, jehož úkolem je veřejně připomenout nějakou historickou událost nebo historicky významnou osobu. Pomník však může mít i podobu živého organismu – může to být památný strom, stromořadí, alej.

Jeden z takových živoucích pomníků se nachází i na Liberecku. Je jím Císařská alej, která spojuje libereckou místní část Vesec a obec Dlouhý Most. Alej byla vysázena v rámci oslav 60 let vlády císaře Františka Josefa I., který na rakouský trůn nastoupil v prosinci roku 1848. To znamená, že stromy byly podél staré komunikace mezi Vescem a Dlouhým mostem zasazeny v roce 1908. Jejich stáří se tedy dnes pohybuje okolo necelých 110 let.

Stromořadí se skládá převážně z javorů klenů, do nichž jsou vtroušeny jasany ztepilé a javory mléče. Celá alej dosahuje délky dvou kilometrů a tvoří významný krajinotvorný prvek, neboť vede po návrší v pohledově exponovaném místě. V minulosti ji obklopovaly pouze louky a pole, dnes v její blízkosti vede rychlostní silnice a do sousedství starých stromů pronikla i výstavba rodinných domů. Stavebníci však naštěstí musí dle stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny jednotlivé stromy v aleji plně respektovat.

Navzdory svému více než stoletému stáří se většina stromů těší dobré kondici a dosazeno muselo být pouze několik nových jedinců. Nebyla to ale jediná císařská alej, která tehdy v regionu vznikla. Svůj pomník rakouskému císaři zasadili i v Rychnově u Jablonce nad Nisou. V jarních měsících roku 1908 byla od malé školy v Ještědské ulici vysázena lipová alej, po vysvěcení nazvaná hrdě Císařská. Alej končila u tzv. Školního kříže a její spodní část dnes kopíruje ulice Lipová.

Vraťme se ale zpět do Císařské aleje mezi Vescem a Dlouhým Mostem. Není bez zajímavosti, že její severní část si v roce 1952 vybral režisér Bořivoj Zeman k natočení jedné scény slavné pohádky Pyšná princezna. Král Miroslav (Josef Ráž) a princezna Krasomila (Alena Vránová), prchající před zbrojnoši, vycházejí z aleje a potkají volně pasoucí se srnky. Následující záběr se už natáčel u Jetřichovic v Českém Švýcarsku. Filmaři se k Dlouhému Mostu přesouvali opravdu pouze kvůli jedné jediné scéně.

Místo samotné se od doby natáčení poněkud změnilo – do návrší na obzoru se zleva zařízlo těleso blízké rychlostní silnice a cesta vedoucí alejí je dnes asfaltová. Podíváme-li se však na obě fotografie pozorně, zjistíme, že jsme svědky malého zázraku – ani po 64 letech, jež oba snímky od sebe dělí, v záběru nechybí ani jeden ze zachycených stromů.