Krop-Seffův pomníček

Pojďte, posadíme se na chvilku u pomníčku Krop-Seffa v Bílém bukoví. Budete-li mít štěstí a přijdete tam v podvečerní čas, kdy se vše kolem již zklidnilo, zkuste udělat to co dělám sám: Shodím batoh, vyndám z něho poslední zbylé dobroty po celodenním putování horami, pohodlně se usadím, usrknu kořaličky z „placatky“, přivřu oči a představuji si jak…
…jak tenkrát kolem šesté hodiny večerní dne 5. května roku 1878 tudy procházel syn majitele frýdlantského panství František hrabě Clam-Gallas s doprovodem lesníků. Pan hrabě si tehdy vyšel na lov tetřevů, když tu náhle spatřili člověka s pytlem v jedné a puškou v druhé ruce. Bylo jasné, že se jedná o pytláka.
Z pozdější výpovědi Františka hraběte Clam-Gallase před soudem, tak jak ji zaznamenal dobový tisk měly události následující spád:
„Ze svého stanoviště jsem zahlédl postavu s puškou, která nepatřila k doprovodu a poznal jsem, že se jedná o pytláka. Píšťalkou jsem přivolal své lidi (nejblíže byli lesníci Kluch a Bartl) a s nimi začal pytláka pronásledovat. Zcela nečekaně jsem uslyšel nějaké zavolání a spatřil pytláka, který částečně ukryt, ze vzdálenosti asi 30 kroků na mne mířil svojí zbraní. Lesník Kluch, který viděl mé bezprostřední ohrožení, zvolal na pytláka: „Odhoď zbraň“! Teprve nyní si pytlák zřejmě všiml, že nejsem v lese sám, ale s doprovodem. Otočil hlavu po zvolání, ale ihned zase zamířil zbraní mým směrem. Lesní Kluch, vida tento pohyb neváhal, a vypálil na pytláka obě hlavně své pušky nabité broky. Pytlák se bez hlesu zhroutil k zemi. Lesníci mu odebrali zbraň, zjistili, že se nejedná o vážné zranění a nechali jej na místě s tím, že mne nejprve odvedou do bezpečí a pak se pro zraněného vrátí s povozem. Mezitím se však natolik setmělo (bylo kolem osmé hodiny večer), že bylo nutno použít luceren. Zraněného pytláka však již nenašli“. Tolik z výpovědi pana hraběte před soudem v Liberci ze dne 16. září 1878 v 15:00 hodin odpoledne.
Četníkům nedalo mnoho práce vypátrat, kdo že byl tím do této chvíle neznámým postřeleným pytlákem. Nikdo jiný než brusič skla Josef Pörner z Desné – známý pytlák. Soud, který probíhal dne 16.9.1878 v Liberci od 15:00 hodin vynesl rozsudek: Patnáct měsíců těžkého žaláře. Mýlil by se však ten, kdo se domnívá, že se s činností pytláka Pörnera již nesetká. (O deset let později vyšlo najevo, že Josef Pörner vedl tehdy pětičlennou pytláckou bandu, která zavraždila 25.6.1874 pana Václava Porscheho, statkáře z Doubí. Pörner však již mezitím zemřel).
Zbývá snad jen dodat proč se pomníček nazývá „Krop-Seffův“ a nikoliv například „Pörnerův“!? Zmiňovaný Josef Pörner byl jako pytlák v širokém okolí znám pod přezdívkou „Volatej Pepek“ (čili Krop-Seff). Způsobila to jeho nemoc pocházející z nedostatku jódu, (jako u mnoha lidí v horských oblastech) která zvýrazňuje přední část krku, že připomíná ptačí „vole“.

Málo platné, čas pokročil je nutno vstát, protáhnout se, vzít batoh na záda, naposledy se zaposlouchat do zvuků lesa v nadcházejícím podvečeru a vykročit směrem k domovu. Ještě hrst nahořklých brusinek na skále před Kristiánovem a pak už jen dolů – k lidským obydlím v údolí…

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Nevrlý, M.:“Kniha o Jizerských horách“
Ročenky Horského spolku
Liberecké noviny (Reichenberger Zeitung)
vlastní archív autora